Dohody o vyřešení majetkových poměrů a úpravě poměrů nezletilého dítěte, musí být písemné a musí na nich být ověřený podpis obou manželů. V případě, že jeden z manželů s rozvodem nesouhlasí, nebo se manželé nejsou schopni domluvit, jak to bude s dětmi či majetkem, půjde o sporný rozvod. Řízení o něm budeV čl. 25 odst. 1 Nařízení jsou přímo zakotveny minimální formální požadavky, které je třeba vždy splnit, aby smlouva o majetkových poměrech manželů byla co do formy platná. Dohoda o majetkovém režimu uzavřená mezi manželi či budoucími manželi musí mít písemnou formu, musí být datována a musí být podepsána
Dle ust. § 708 obč. zák. to, co manželům náleží, má majetkovou hodnotu a není vyloučeno z právních poměrů, je součástí společného jmění manželů (dále jen „společné jmění“), do 31. 12. 2013 se používal termín společné jmění manželů (SJM). Majetkovou hodnotou se rozumí aktiva (nemovité věci, movité
Režim majetku nesezdaného soužití. Těmto osobám nevzniká žádné majetkové společenství podobné společnému jmění manželů. Byť tedy spolu tyto osoby společně žijí ve faktickém svazku, nabývají majetek zpravidla odděleně – každý do svého výlučného vlastnictví (s tímto pak mohou nakládat podle svého uvážení).Pokud manželé neupravili své majetkové poměry dohodou odlišně od zákona, nabývají majetek do společného jmění manželů. Při rozvodu potom společné jmění zaniká a je třeba ho vypořádat. Byla-li součástí společného jmění nemovitost, dohoda sama o sobě nestačí. Vypořádání je ještě nutné nechat v zákonné lhůtě zapsat do katastru nemovitostí.Společné jmění manželů (zkráceně SJM) je upraveno v ust. § 708 a násl. Zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku. Zákonem je definováno jako: „To, co manželům náleží, má majetkovou hodnotu a není vyloučeno z právních poměrů.“. Obecně jde tedy říct, že se jedná o majetek i dluhy manželů.